O NÁLEPKÁCH

Krátký komentář k ranní kávě

Není dnes snadné být prostým občanem. V závalu povinností se najde málo času na zamyšlení, zastavení či zhodnocení společenské situace. Když se vám to někdy povede, zjistíte, že realita je nepochopitelná a často popírá i základní logiku. Na hlubší zkoumání nezbývá moc času a útěk zpět do virtuální reality televize či chytrých zařízení je jistotou. Ti, kterým se povede nahlédnout za oponu navoněné reality a začnou veřejně prezentovat jiný názor, pak snadno a rychle končí s nějakou nálepkou. Ta by měla být dostatečným varováním pro ostatní odvážlivce. Nebo je to naopak?V celostátním měřítku jsou lidé, kteří se nemohou ztotožnit s vůdcovými kroky, různě dehonestováni, označováni za demagogy, konspirátory nebo „popírače.“ Nevadí, že mnohé serióznější „konspirativní“ teorie se již téměř beze zbytku naplnili. Mainstreamová média se s tímto dokážou bez většího zachvění vypořádat intenzivnější propagandou. V Podolském měřítku se kritické myšlení a hledání jiných cest také nevyplácí. Snadno se tak stanete „vysíračem“, což je vůdcovo označení pro lidi s jiným názorem. Tím se dlouhodobě neostýchá dehonestovat své názorové oponenty, aniž by si uvědomil, že jsou to prostě jen občansky aktivní lidé s jiným názorem. Bohužel ale nemají ten „správný“ názor a dle vládnoucí garnitury je třeba je patřičně usměrnit. Problém je, že často vůdcové nejsou tak neomylní, jak si myslí a mnohdy působí poněkud zmateně. Čekání na toho „co měl přijít a nepřišel“ nedopadlo pro republiku zrovna nejlépe. Ani v Podolí vůdce nezahálí. Někdy se nechá nachytat logickou otázkou, jindy třeba píše o přijaté linii, kterou je třeba konstruktivně rozvíjet. Nakonec se ale stejně dozvíte, že žádnou linii přijatou nemáme. Přesto je její nedodržení důvodem k personální čistce. Pokud vám to připadá zmatené, tak ano, je to zmatené, ale je to realita. Náš vůdce nejbližší již třeba i „odmítá vypovídat.“ Nastává pak poněkud podivné jednání zastupitelstva o jeho odvolání, ale bez jeho reakcí. Bylo by vhodné, kdyby jej „jeho“ zastupitelé upozornili, že místnost, kde se nachází je „zastupitelská“, nikoliv „soudní“. Nicméně zastupitelé Za Podolí vzali svůj slib loajality starostovi, který je zřejmě silnější než zastupitelský, velmi vážně. Také nevypovídali a ani neodpovídali. A ani vůdci neporadili, v jaké místnosti se to zrovna nachází. Otázkou zůstává, jak dlouho bude vůdcům stačit kupovat hlasy voličů, zastrašovat, pomlouvat a vyhrožovat? Ryba smrdí od hlavy a házet své neúspěchy na „ty (popírače a vysírače) dole“ věčně nepůjde. Než však hlavy půjdou z výsluní do chládku, budeme muset s nějakými nálepkami vydržet. Ale nemusíme věšet hlavu. Historie nás poučila, že nálepka žádného systému není věčná. Co je dnes nálepkou může být zítra metálem. Platí to i naopak. Nebojme se tedy být „vysírači“ či „popírači.“ Zjišťujme si data, kriticky přemýšlejme a hledejme řešení, která jsou shodou občanů, místo jejich rozdělování. Najděme si v této chaotické době čas na veřejné záležitosti, které nás v době blízké i vzdálenější budou ovlivňovat. Nestačí jen odevzdat hlas ve volbách. Neodevzdali jste ho. Jen jste ho propůjčili. Vezměte si svůj hlas zpět a buďte slyšet! Ta nálepka za to stojí!

Ivo Sedláček

Místopředseda spolku Podoláci a příležitostný komentátor